Blog trhlé holčiny!! :)
Referaty na tělo |
|
Referaty na tělo... KOSTI: Tvar kostí PÁTEŘ: 33-34 obratlů – VERTEBRA + ploténky KOSTRA KONČETIN: pletenec lopatky zápěstní kůstky – CARPUS kosti zánártní – TARSUS – kost patní = achilova šlacha, kost klínová (3x), kost krychlová KREV: Krev je důležitá tělní tekutina, sestávající z plazmy, krevních destiček, červených a bílých krvinek. Dospělý člověk má asi 5,5 l krve, která cirkuluje systémem krevních cév. Krev vyrovnává tělesnou teplotu, přenáší do buněk živiny a kyslík, odvádí zplodiny látkové výměny, roznáší hormony a enzymy, je součástí obranného mechanismu těla a udržuje stálost vnitřního prostředí- homeostázu. Pokrytí těla tvoří kůže: kůže se skládá ze tří vrstev. Ledviny hrají v lidském těle životně důležitou roli. Filtrují a čistí krev a regulují objem krve a tělních tekutin. Zbavují tělo škodlivých odpadních látek a brání tomu, aby oteklo a vypadalo jako míč naplněný vodou. mozek: Mozek je nejvyšším orgánem centrálního nervového systému a řídícím centrem veškerých volných i mimovolných činností těla. Odpovídá také za všechny složité pochody myšlení, paměti, emocí a řeči. Mozek dospělých dosahuje hmotnosti pouze 1,4 kg a obsahuje více než 10 miliard nervových buněk. Skládá se ze tří oddělených částí - mozkového kmene, mozečku a velkého mozku. Mozkový kmen řídí vitální tělesné funkce, jako jsou dýchání a zažívání. Hlavním úkolem mozečku je udržovat rovnováhu a koordinovat pohyby těla.
JAK KREV OBÍHÁ:
Pohybu krve říkáme oběh. Krev prochází ze srdce do plic nebo do těla tepnami. Pak se dostává do velmi slabých krevních cév zvaných vlásečnice. Ty se pak spojují do tenkostěnných žil s tlustými stěnami, které přivádějí krev zpátky do srdce. A takto se to neustále opakuje. Levá strana srdce odebírá krev z plic a vhání ji do těla. A pravá to dělá naopak. Srdeční stahy kontroluje mozek. Když vaše tělo potřebuje těžce pracovat například při běhu, tak vydává mozek srdci příkaz, aby se zrychlilo. To znamená, že krev může přivádět více kyslíku a živin do svalů, které je potřebují. POHLAVÝ U MUŽE: Pohlavní systém muže zajišťuje 3 hlavní funkce:
1/ tvorbu spermií = spermatogenezi 2/ realizaci pohlavního spojení = koitus 3/ produkci pohlavních hormonů Mužskou pohlavní žlázou jsou varlata (testes), které produkují pohlavní buňky - spermie. Jsou to párové vejčité orgány uložené mimo dutinu břišní v šourku. Na povrchu jsou obalena silným vazivovým pouzdrem, od kterého odstupují přepážky rozdělující vnitřní prostor varlete na několik oddílů. V jednotlivých oddílech varlete jsou stočené semenotvorné kanálky, které se při zadním okraji varlete spojují a společně ústí do kanálků nadvarlete. Semenotvorné kanálky jsou tvořeny dvěma typy buněk: buňkami semennými a buňkami Sertolliho. Zatímco semenné buňky produkují spermie, Sertolliho buňky zajišťují výživu dozrávajících spermií. Ve vazivu, které ve varleti vyplňuje prostory mezi semenotvornými kanálky, leží vmezeřené Leydigovy buňky, které představují endokrinní tkáň varlete. Produkují základní hormon varlete - testosteron. Zrání spermie trvá asi 74 dní. Zralé spermie jsou vysoce specializované buňky skládající se z hlavičky, krčku, těla a vláknitého bičíku. Mírným tlakem uvnitř semenotvorných kanálků jsou vytlačovány do nadvarlete, kde se dokončuje zrací proces - spermie získávají především pohyblivost nezbytnou pro oplození vajíčka. V hlavičce spermie je 23 chromozomů. 22 chromozomů je tělových a 1 je tzv. pohlavní. Podle tvaru rozlišujeme pohlavní chromozomy X a Y(každá spermie obsahuje buď X nebo Y chromozom, vajíčko obsahuje vždy pouze X chromozom). Při spojení spermie s vajíčkem, které má také 23 chromozomů, vzniká základ nového organismu, který obdrží polovinu chromozomů od otce a polovinu od matky. Dojde-li ke spojení vajíčka a spermie s X chromozomem vznikne kombinace XX a nový jedinec bude geneticky ženského pohlaví. Při kombinaci XY vzniká jedinec mužského pohlaví. Pohlaví dítěte tedy určují spermie typem svého pohlavního chromozomu. Vývodné cesty pohlavní. Zevní pohlavní orgány muže. Semenotvorné kanálky se na zadním okraji varlete spojují a přecházejí do kanálků nadvarlete. Nadvarle (epididymis) leží na horní zadní a zadní ploše varlete. Spermie jsou v něm nejen shromažďovány, ale získávají zde i schopnost samostaného pohybu. Sekret nadvarlete má význam pro jejich látkovou výměnu. Vývodem nadvarlete je chámovod (ductus deferens), spojující nadvarle s močovou trubicí. Je to trubice dlouhá asi 40 cm, která probíhá šourkem od nadvarlete do zevního otvoru v tříselném kanále, prochází dále do dutiny břišní, kde se zatáčí do pánve a ústí pod močovým měchýřem do močové trubice. Ta prochází prostatou (předstojnou žlázou), kde do chámovodu ústí vývody měchýřkovitých žláz. Měchýřkovité žlázy (glandulae vesiculosae) jsou uloženy na zadní a spodní straně močového měchýře. Jsou obvykle párové. Produkují sekret, který zvyšuje pohyblivost spermií a zajišťuje i jejich výživu. Předstojná žláza (prostata) leží pod dnem močového měchýře, je velikosti kaštanu. Je to svalově-žláznatý orgán produkující řídký, mléčně zkalený sekret. Dojde-li při pohlavním dráždění k rytmickému smršťování svaloviny chámovodu a vypuzování spermií z nadvarlete, smršťují se i buňky hladké svaloviny ve stěně měchýřkovitých žlázek a v pouzdru prostaty. Obsah prostaty a měch. žlázek je vyprazdňován do močové trubice, kde se mísí se spermiemi a hlenovitým sekretem nadvarlat. Vzniklá tekutina se nazývá ejakulát. Ten je vstřikován do močové trubice. Jeho množství se pohybuje od 2 do 3 ml(každý ml obsahuje více než 120 milionů spermií). Močová trubice (uretra) vystupuje ze dna močového měchýře, probíhá prostatou a po průchodu svalovým dnem pánevním vstupuje do pohlavního údu. V úseku od prostaty k zevnímu ústí na konci pohlavního údu je močová trubice společnou vývodnou cestou močových i pohlavních orgánů. Na uretře jsou 2 kruhové svěrače, kterými je ovládána mikce a vyprazdňování vývodných pohlavních cest. Vnitřní svěrač je vytvořen ze svaloviny dna měchýře. Není ovládán vůlí. Zevní svěrač je v místech, kde uretra prochází svalovým dnem pánve a je jím vůlí řízeno vyprazdňování močového měchýře. Zevní pohlavní orgány tvoří pyj (penis) a šourek (scrotum), ve kterém jsou uložena varlata. Pyj je tvořen 1 nepárovým a 1 párovým topořivým tělesem. Při naplnění dutinek topořivých těles krví dochází k napřímení, k erekci pyje. Kolem zevního ústí pyje je houbovitá hmota límcovitého tvaru - žalud (glans penis). Penis je kryt kůží, která v oblasti žaludu tvoří volně posunlivý kožní kryt - předkožku (praeputium). Kůže penisu přechází při kořeni pyje do kůže šourku. POHLAVÝ U ŽENY: Pohlavní systém ženy zabezpečuje několik základních funkcí:
1/ zrání vajíček a jejich uvolnění z kůry vaječníku 2/ produkci pohlavních hormonů 3/ uskutečnění pohlavního spojení 4/ v případě, že dojde k oplození vajíčka, vytváří prostředí vhodné pro vývoj plodu a jeho porod Vaječníky (ovaria) se skládají z korové vrstvy a dřeně. Dřeň je tvořena vazivem, cévami a nervy vstupujícími do vaječníku a malým množstvím hladké svaloviny. Korová vrstva je hlavní funkční částí vaječníku. V kůře jsou při narození uložena nezralá vajíčka - oocyty, jejichž dozrávání pokračuje až v pubertě působením vysoké produkce hormonů adenohypofýzy(FSH,LH). Změnám, které v dospělosti vedou k opakovanému tvoření zralých vajíček říkáme ovulační (ovariální) cyklus. Nezralá vajíčka především dokončí redukční dělení (meiózu), jímž vzniká zralá pohlavní buňka - vajíčko - s polovičním počtem chromozomů(23). Buněčný obal vytváří kolem pohlavních buněk malý váček - folikul, který se v průběhu ovariálního cyklu zvětšuje a uvnitř se vytváří drobná dutinka s malým množstvím tekutiny. Zralý folikul s vytvořenou dutinkou, obaly a vajíčkem se nazývá Graafův folikul. Stoupající tlak tekutiny ve folikulu způsobí prasknutí váčku a vajíčko je vyplaveno na povrch vaječníku. Dochází k ovulaci, uvolněné vajíčko vklouzne do vnitřního ústí vejcovodu a je posunováno dále do dělohy. Z prasklého folikulu vzniká žluté tělísko (corpus luteum). Buňky Graafova folikulu jsou endokrinní tkání vaječníku - produkují estrogeny a po prasknutí folikulu a vzniku žlutého tělíska progesteron. Další osud žlutého tělíska závisí na tom, je-li vajíčko oplodněno či nikoliv. V případě, že došlo k jeho oplodnění, si žluté tělísko zachovává svou funkci a produkuje progesteron až do 6. měsíce těhotenství, pak postupně zaniká. Nedojde-li k oplození, po asi 10 dnech se žluté tělísko mění ve vazivovou jizvu - bílé tělísko. Ovulační cyklus trvá zpravidla 28 dnů, souběžně se změnami ve vaječníku se mění i struktura a funkční stav ostatních dalších pohlavních orgánů, především stavba děložní sliznice. Změnám, ke kterým dochází na děložní sliznici, říkáme menstruační cyklus. Vejcovod, děloha, pochva. Menstruační cyklus. Vejcovody (tubae uterinae) jsou trubice, jejichž vnitřní ústí je volně otevřeno do dutiny břišní, která je tak u ženy spojena přes vejcovody, dělohu a pochvu s povrchem těla. Vnitřní ústí tub je opatřeno pohyblivými řasinkami, které se při ovulaci přikládají k povrchu vaječníku a zachycují uvolněné vajíčko. Funkce vejcovodů je především transportní - přenáší z vaječníku uvolněné vajíčko do dělohy. Děloha (uterus) je dutý svalový orgán hruškovitého tvaru uložený v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem. Uvnitř dělohy je dutina spojená v děložních rozích s oběma vejcovody. Dutina dělohy ústí do pochvy. Děložní stěna má 3 vrstvy: slizniční výstélku (endometrium)- ta prodělává cyklické změny - menstruační cyklus, svalové myometrium a vnější vazivovou vrstvu (parametrium). Pochva (vagina) spojuje děložní dutinu se zevními pohlavními orgány. Vchod do pochvy je uzavřen slizniční řasou, která před prvním pohlavním stykem téměř uzavírá poševní vchod (panenská blána, hymen). Menstruační cyklus: Zároveň se změnami, ke kterým dochází ve vaječníku (ovulační cyklus) se mění stavba a funkční stav děložní sliznice. Změny, kterými sliznice prochází, jsou vyvolávány vaječníkovými hormony (estrogeny, progesteron) a označujeme je jako menstruační cyklus. Má 4 fáze: 1/ fáze růstová (proliferační)- navazuje na ukončené menstruační krvácení, roste nová děložní sliznice; trvá asi týden (5.-12. dne cyklu) a je řízena estrogeny 2/ fáze sekreční - sliznice se dále zvyšuje, žlázky produkují velké množství hlenu; 12.-27. den cyklu, řízena progesteronem 3/ fáze ischemická - trvá asi 24 hodin, dostavuje se 28. dne cyklu; náhlý pokles progesteronu vede ke stažení cév zásobujících sliznici, nedokrvené endometrium se rozpadá 4/ fáze menstruační - odloučení a odstranění rozpadlé sliznice; začátek krvácení je 1. dnem, od kterého počítáme jednotlivé fáze Menstruační cyklus je přípravou děložní sliznice na přijetí oplozeného vajíčka. Zevní pohlavní orgány ženy Velké stydké pysky (labia majora), malé stydké pysky (labia minora), vestibulární žlázy a topořivé tkáně. Velké stydké pysky jsou kožní řasy vyplněné tukem, které na vnitřní straně přecházejí v menší slizniční řasy - labia minora. Ohraničují vchod do pochvy. Pod sliznicí poševního vchodu jsou uloženy malé vestibulární žlázy produkující sekret zvlhčující poševní vchod (největší z nich - Bartoliniho žláza). Nad poševním vchodem, několik mm nad ústím močové trubice, je topořivé těleso - clitoris. Po obou stranách poševního vchodu leží další topořivá tělesa kapkovitého tvaru, tvořená širokými žilními pleteněmi. svaly:
Sval (mys, musculus). Kosterní sval je složený převážně z příčně pruhované svalové tkáně. Další tkáně podílející se na jeho stavbě - vazivo, nervové tkáně a cévy. Základní jednotkou této svaloviny je svalové vlákno. Smrštění svalu - kontrakce je vyvoláno nervovým podnětem. Uvolnění svalu je relaxace. Každý sval je i při tzv. klidu ve stavu určitého klidového napětí, kterému říkáme svalový tonus. Svalová vlákna jsou uložena do svazků a ke skeletu (kostře) se připojují pomocí šlach. Ke své činnosti potřebují svaly velké množství kyslíku v klidu asi 9 l, při námaze až 90 l/hod, při námaze se sval vlastně dusí a pracuje na tzv. kyslíkový dluh. Hromadí se ve svalech odpadové produkty (především kyselina mléčná), které navazují pocit únavy a bolesti. Během odpočinku se kyslíkový dluh likviduje. Hlavním energetickým zdrojem pro svaly jsou cukry jejichž štěpením se uvolňuje energie a teplo.
Svalová soustava s kostrou tvoří pohybovou soustavu: Jsou 3 typy svalstva: - kosterní – příčně pruhované - hladké - srdeční Kosterní svaly tvoří 40 – 50 % celkové tělesné hmotnosti a máme 600 svalů Hladké svaly tvoří 3% tělesné hmotnosti a slouží k udržování napětí ve stěně vnitřních orgánů nejsou řízeny vůlí KOSTERNÍ SVALY JSOU:
Svaly hlavy: žvýkací svaly (spánkový, žvýkací, křídlaté), mimické svaly Svaly krku: (kloněné svaly, zdvihač hlavy, nadjazylkové a podjazylkové svaly.) Hrudní svaly: svaly hrudní stěny (mezižeberní vnitřní - pomáhají výdechu a zevní - navozují vdech + svaly bránice jsou tzv. hlavní dýchací svaly, velký a malý prsní sval a pilovitý boční sval jsou tzv. pomocné dýchací svaly). Svaly břicha: jsou ploché, deskovité svaly mezi dolním okrajem hrudníku a horními okraji pánevních kostí. Při vzrůstu tlaku těchto svalů vzniká vypuzovací síla. (Boční břišní stěnu tvoří zevní a vnitřní šikmí sval a příčný sval. V předu jsou přímé břišní svaly (mm. recti), spojeny vazivovým pruhem (linea alba) s pupeční jizvou, a zadní úsek doplňuje čtyřhranný bederní sval.) Zádové a šíjové svaly: zabezpečují otáčení, záklon a vzpřímení páteře či pohyb hlavy a paží. Jsou to ploché deskovité svaly. (trapézový, široký zádový sval) Svaly končetin Svaly rameního kloubu: např. deltový sval. Svaly paže: např. dvojhlavý (m. biceps brachii) a trojhlavý pažní sval (m. triceps brachii). Předloketní svaly: Rozdělujeme do 3 skupin. Dlaňové svaly- ohybače prstů, jejichž šlachy jsou na předloktí dobře hmatatelné, palcová skupina- natahovače ruky a hřbetní svaly- natahovače ruky a všech prstů, i jejich šlachy jsou na hřbetu ruky nápadné. Svaly ruky: zabezpečují pohyb prstů. Svaly kyčelního kloubu: Zadní skupina- velmi silné hýžďové svaly. Stehenní svaly: dělíme na přední, vnitřní a zadní svalovou skupinu. V přední skupině je čtyřhlavý stehenní sval (m. quadriceps femoris) jediný čtyřhlavý sval v těle. Bércové svaly: rozděleny na přední a zadní skupinu. V zadní skupině je na povrchu trojhlavý lýtkový sval (m. triceps surae), který je achilovou šlachou připojen k hrbolu patní kosti. Svaly nohy: tvoří svalové skupiny palce, malíku a hluboké svaly nohy. Tyto svaly jsou určeny především k zajištění nožní klenby. V oblasti pánve jsou svaly hráze a svaly pánevního dna. Stavba kosterního svalu: OHYBAČE – flexory NATAHOVAČE – extnzory PŘITAHOVAČE – adduktory ODTAHOVAČE – abduktory SVĚRAČE – sfinktery ROZVĚRAČE – dilatátory Travicí soustava:
Funkce: příjem živin, mechanické a chemické zpracování, vstřebávání jednotlivých látek do organismu, odvádění nestrávených zbytků a nadbytků organismu, umožňuje látkoý metabolismus, který se zkládá ze 2 protichladných procesů. a) asimilace (skladné procesy) b) disimilace(rozkladné procesy) Stavba: Trávicí trubice Sliznice Podslizniční vazivo svalová vrstva Řídký vazivový sval
- svalové bříško (nejširší část svalu) - šlachy – svazky kolagenních vláken - připojují sval ke kosti v místě svalového úponu základní stavební jednotka svalu: svalové vlákno ( průměr 10 – 100 mm, délka až 30 cm) – mnohojaderné - 10 – 100 vláken je spojeno řídkým vazivem do snopečků - snopečky jsou spojeny ve snopce - soubor všech snopců – sval - na povrchu svalu – vazivový obal – svalová povázka na vse se ptejte ve vzkazech pls pls
|
