Kočky dokážou být doslova neúprosné. Když jim něco přeletí přes nos, je s domácím požehnáním amen a majitel tohoto malého, ale velmi rozmarného tvora musí mít velký cit a diplomatický talent, aby obnovil harmonii a mír. Někdy stačí úplná drobnost, a už má kočka po náladě. Možná jsme svéhlavého čtvernožce jen přehlédli, když něžně naladěn loudil o pohlazení nebo s veškerým šarmem prosil o pamlsek.
Možná jsme si nevšimli,že se kočka kvůli této nedbalosti uraženě stáhla do koutku a navíc jsme ji hned nepoprosili o odpuštění. Výsledek se projeví za několik hodin a snad ani nemůže být horší. Kočka nás trestá nejhlubším opovržením - pokud nás vůbec uzná za hodna pohledu. Marné je volat a doufat, že odněkud vykoukne zvědavá hlavička. Zrádci jsou trestáni tvrdošíjným přehlížením.
Jak se vše projevuje?
Kočka najednou odmítá i tu nejchutnější stravu, pohrdá šťavnatými pamlsky a nechává ležet ladem i ty nejzábavnější hračky. I dobré slovo a snahy o pohlazení se míjejí účinkem. Když se ke kočce přiblížíme s úmyslem něžně ji pohladit, zvedne se a na znamení protestu si jde lehnout jinde. Kočky dovedou být kruté, když u nich někdo upadl v nemilost.
Důležitá je taktika
Ta je teď na místě, protože kdo by ignoroval trucování své kočky mohl by i natrvalo poškodit vztah se svým zvířetem. Je především důležité kočce věnovat velkou pozornost,abychom našli východisko z krize a vybudovali novou základnu důvěry. Opakovaně se snažte na kočku hovořit, i když na to zpočátku nereaguje. Laskejte ji milými slovy a občas ji vyzývejte ke hrám. Ukažte jí, jak ji máte rádi a snažte se ji vzít do náruče. Dříve či později se nechá obměkčit i ta nejuraženější kočičí dušička a my si budeme pamatovat, že s takovou kočičí dušičkou musíme zacházet hned od začátku co nejcitlivěji.
KOCICI WC A PECE O NEJ:
Představte si tuto situaci - přišla na vás přirozená lidská potřeba a máte před sebou budku se suchým záchodem. Nedá se nic dělat, vstoupíte dovnitř a ihned vás ochromí nepříjemný zápach, všude poletují mouchy a stěny záchoda jsou špinavé... Nejspíše se otočíte a najdete si raději místečko v nejbližším křoví.
Teď si představme kočku, která vleze do svého WC, které 2-3 dny nikdo nečistil. Jsou zde již nejméně dvakrát tuhé výkaly a také pročůraný písek, který zapáchá. Není kam šlápnout, aniž by si znečistila nohy. Divili byste se, kdyby udělala svou potřebu jinam?
Je mnoho případů, kdy kočka začne svou potřebu vykonávat na jiných místech než ve svém WC (umyvadlo, vana, kouty bytu, lino, v horších případech i nábytek apod.). Majitel je překvapen, proč tomu tak je. Někdy je příčinou porucha chování, způsobená nejrůznějšími vlivy (dlouhé odloučení od majitele, samota, stěhování, nový člen rodiny, nové zvíře v rodině apod.), ale než si začneme myslet, že má naše kočka psychický problém, začněme raději správnou údržbou jejího WC, možná budeme překvapeni, jak rychle problém zmizí.
Nejprve něco o kočičí čistotnosti
Kočka je velice čistotné zvíře. Na toaletu se naučí během několika hodin max. dní, a to již jako malé kotě. Když si jej přinesete domů, kočičí toaleta pro něj zpravidla nebude nic nového, jen mu bude chvíli trvat, než ji najde. Je dobré kotě na toaletu nosit a ukazovat mu ji v prvních hodinách často, zejména po probuzení a po jídle, jakmile zde udělá potřebu, hodně ho pochvalte. V prvních dnech mu nedovolte zalézat pod nábytek, aby si zde nevytvořilo návyk kálet. Z tohoto hlediska je učení čistotě u koček mnohonásobně jednodušší než u psů. Na druhou stranu, kočka odmítá používat znečistěnou toaletu nebo toaletu, kterou již používá jiná kočka (najdou se ovšem vyjímky). Z tohoto důvodu by každá kočka měla mít svou vlastní toaletu, udržovanou v čistotě.
Jakou toaletu vybrat ?
Na trhu najdeme nepřeberné množství různých misek i důmyslných kočičích záchodů. Každému vyhovuje něco jiného, ale já zde uvedu své zkušenosti. Mělké misky jsou šikovné na první učení kotěte na misku, snadno na ni trefí a vy vidíte, co se právě odehrává, ale bohužel to má také mnoho nevýhod. Jakmile kočka začne své výkaly zahrabávat, podestýlka vylétává z misky, navíc, pokud je kočičí WC blízko místa, kde jíte, zápach vám může zcela vzít chuť k jídlu. Hlubší misky jsou lepší z hlediska vyhazování podestýlky, ale zápach neřeší. Mě zaujal záchůdek s dvířky. Kočka vleze dovnitř, udělá svou potřebu v klidu a soukromí a vy si v klidu dojíte svůj oběd. V horním patře je filtr, který umožňuje cirkulaci vzduchu. Z počátku jsme dvířka vyndali, aby se kočka nebála a záchůdek vzala za svůj, později jsem dvířka nasadila a kočce několikrát pomohla dovnitř, aby viděla, že o nic nejde. Ze zkušeností mé kamarádky vím, že se na něj naučily i letité kočičí dámy, které jen tak něco nezkousnou.
Podestýlka
Podestýlek je rovněž celá řada. Od jemných po hrubší, od tmavých po bílé, speciální granulky...
Je dobré, když se podíváte, jakou podestýlku zná kotě ze svého domova, případně si nechte trochu podestýlky odebrat a vsypte mu jí doma do nového WC. Ucítí svůj pach a navštívit své nové WC bude to pro něj přirozené.
Každému člověku i kočce bude vyhovovat něco jiného. Kočky rády své výkaly zahrabou, takže podestýlka by jim to měla umožnit. Některé podestýlky hrudkují, což je velice příjemné při čištění toalety. Jiné dokonce dokáží uzamknout zápach. Některé jsou bílé, což jsem ocenila především v době, kdy naše kočka měla problémy s močovými cestami a mohla jsem tak lépe sledovat barvu moči. Každý nechť si vybere dle svého vkusu, finančních možností a požadavků své kočky.
Není nutné nasypat plné WC podestýlkou. Většině koček bude stačit výška podestýlky 1,5-2 cm.
Čištění kočičího WC
Jak jsme si již řekli, kočka je velice citlivá na čistotu, z tohoto důvodu je velice důležité udržovat její WC čisté. Nejméně jednou denně vyklidíme tuhé výkaly a také počůranou podestýlku. U koček, které chodí vícekrát denně na velkou raději čistěte dvakrát (ráno a večer). Jednou týdně vysypte všechnu podestýlku ze záchůdku, vypláchněte jej horkou vodou a pak použijte čistící prostředek (nám se např. osvědčil Bref duo activ nebo gelové prostředky s obsahem chloru). Některé kočky nemají rády, když je WC silně cítit chlorem nebo jinou dezinfekcí, ale v slabší koncentraci a za předpokladu, že záchůdek dobře vypláchneme to většině koček nevadí (vyjímky se samozřejmě najdou, takže zde musíme vypátrat, co naše kočka snese). Jednou za měsíc udělejte "generálku" a kromě týdenního úklidu omyjte všechny součásti WC včetně dvířek a střechy.
Co dodat ?
Jestliže dopřejete své kočce čisté WC, máte nejméně z poloviny spokojenou kočku. Bude se na své provoněné místečko ráda vracet a vy budete také spokojení. Berte to jako výhodu, že můžete o potřeby své kočky pečovat v teple domova, a věnujte tichou vzpomínku všem pejskařům, kteří ať je zima nebo mráz, ať prší nebo pere slunce, krouží kolem vašeho bloku, zatím co vy máte s šikovnou lopatičkou za 5 min vyřešené celodenní venčení.
VYCHOVA A POVAHA KOCEK:
Je zajímavé jak věta "Kdo si hraje, nezlobí" platí snad pro všechny živé tvory a ve světě koček je to obzvlášť pravdivé. Kočky, které tráví svůj den pobytem v uzavřeném prostoru, musí svoji energii nějak vybít. Během dne střídají svou činnost od líného povalování až po zběsilé nálety a běh po všech místnostech. Proto pokud se chceme vyhnout schozeným kosmetickým přípravkům, vylovenému akvárku, schovaným klíčům nebo dalším drobnostem, které se našemu mazlovi, samozřejmě nechtěně, připletou pod packu, měli bychom mu poskytnout příležitost maximálně si vyhrát.
Jednou z největších možností, je stejně jako u dětí, pořídit mu hračky. Nabídka je opravdu pestrá a ani pořizovací náklady nejsou nijak vysoké. A tak nás nemusí později trápit až z velmi hravého kotěte vyroste netečný a pohybem opovrhující chlupáč. Záleží prostě na zděděných genech a přírodě, jak velkou hravostí našeho macka vybavila.
Samotné kotě hračku skutečně potřebuje má-li se po společenské i fyzické stránce vyvinout ve zdravého, dobře adaptovaného jedince. Hračky u koček stimulují přirozené reakce, které by se u nich projevily při lovu kořisti. A znamenají, proto mnohem víc než pouhou zábavu.
Mezi největší stálice a nejvděčnější hračky patří chlupaté nebo plyšové myšky v různém barevném a velikostním provedení. Nepoznala jsem kočku, která by si s nimi nehrála.
Pak jsou tu míčky, skákající kuličky a chrastící předměty. V nabídce existují i hračky napuštěné vůní "catnip" vyvolávající vzrušení a zájem a zajišťují procvičení čichových center. Přitažlivá k hraní může být hračka, která se pomocí přísavky připevní na zem. Na ohebné tyčce je připevněna myška nebo míček. Kočka si tak procvičuje bystrost a mrštnost.
Každá hračka, která se pohybuje, vyburcuje kočku k další lovecké aktivitě. Ale nedivte si pokud si kočka bude s hračkou hrát jinak než bylo zamýšleno. Fantazii se meze nekladou a když ji to neublíží, nechte ji. I děti své hračky někdy využívají k jiným účelům než byly určeny.
Mezi hračky bych zařadila i škrabadla. Kočky žijící stále doma potřebují brousit drápy a mohou nám tak pomoci ochránit koberce a nábytek před škrábacími nájezdy. Škrábáním si očistí a naostří drápky a protáhnou si svaly na nohou a ve hřbetě.
Zde si také můžeme vybrat mezi malým závěsným škrabadlem ve tvaru zvířátka, hracím sloupkem nebo patrovým škrabadlem větší konstrukce a rozměrů, které je už v podstatě něco jako nábytek a dá se sladit s ostatním vybavením pokoje. Všechny škrabadla se dají kombinovat. Závisí na našich finančních možnostech a velikosti bytu, kde žijeme. Výhodou je, že jste-li zruční můžete si vyrobit škrabadlo sami podle vlastních představ.
Já moc zručná nejsem, proto jsem dala přednost patrovému škrabadlu z obchodu, ale když vidím dovádět svého kocoura při hře s myškou nebo s bambulkami připevněnými k odpočívadlům, nadšeně mávajícího ocasem v zápalu hry, jsem šťastná a nelituji, že jsem musela nějakou tu korunku z měsíčního rozpočtu oželet. U nás v domácnosti vedou žebříček popularity hraček - chlupaté myšky. Náš pán Piškot si s nimi dovede hrát neomezeně dlouhou dobu, prostě tak dlouho, jak dlouho hračka unese. Únava materiálu je vidět po pár hodinách neustálého zašoupávání pod nábytek. Takže, když druhý den vytahuji zbylé, které se mu nepodařilo i přes urputný boj dolovit, jsou obvykle plešaté a maličkosti, které dotváří jejich vzhled, jsou tytam. Naštěstí neřeší jejich vzhled, takže i plešatá myš má pro něj něco do sebe a věnuje ji stejně velkou pozornost jako nové a neožužlané. Můžu říct, že když na něj zavolám, kde má "míšu" hned přiběhne a kouká, jestli mu ji dám nebo pomůžu vysvobodit ze zajetí úzkých škvír, kam on "bobek" nestrčí tu svou šikovnou pacenu. Rád si zahraje i se skákacími kuličkami. Mezi objekty, kterým věnuje svůj aktivní čas patří i náš pes (jezevčík) a zakrslý králík. Pes se obvykle nepohne aniž by jej kocour nepronásledoval. Často mu uštědří nějaký ten pohlavek nebo přes něj hodí nějaké to salto. Někdy se divím, že ten náš hafan toho tolik snese. Králíka zase pošťuchuje v kleci a vytahuje mu suchý chleba a kousky jablka. Někdy je hodně vytrvalý a neodbytný. Ještě, že má králík velkou prostornou klec, jinak bych asi musela králíkovi hledat nového majitele. Když jsem v rozverné náladě, hraji si s ním na schovávanou. Hra spočívá ve schování se za např. kus nábytku nebo rohovou zdí, vyluzováním zvuků upoutám jeho pozornost a vykukuju na něj. Hned jak mě zmerčí běží a já čekám odkud na mě vyskočí. Já se pak pořádně leknu, protože čekám jeho výpad z jiné strany a spolehlivě mě to vždycky rozesměje. A proto u nás spolehlivě platí rčení "Kdo si hraje nezlobí".
( moje kocicka Micka )
na vse se ptejte ve vzkazech pls pls